Aleksinac (Opština Aleksinac)
V blízkosti Aleksince prochází i dálnice spojující Bělehrad a Niš. Město vlastní železniční stanici nemá (nejbližší se nachází v obci Žitkovac, několik kilometrů jihozápadně.
První připomínka o existenci sídla v místě současného Aleksinace pochází z tureckých záznamů z roku 1516.
V průmyslovém městě byl první závod (pivovar) otevřen roku 1865. Později následoval parní mlýn a povrchový uhelný důl. Ještě v témže roce zde bylo otevřeno první gymnázium. Rychlý rozvoj nicméně zbrzdila srbsko-turecká válka v roce 1876, během níž byl venkov částečně vypálen, města poškozena a v bojích padla řada místních obyvatel.
Významný rozvoj pro město znamenalo otevření železniční trati z Bělehradu do Niše. Byla zde také otevřena historicky třetí poštovna v Srbsku (po Bělehradu a Kragujevaci).
V letech 1929 až 1941 bylo město administrativně součástí Moravské bánoviny.
17. listopadu 1989 došlo v uhelném dole nedaleko města k výbuchu metanu; neštěstí si vyžádalo 90 životů, převážně mezi místními obyvateli, kteří v dole pracovali. Po této události došlo v oblasti Aleksince k útlumu těžby černého uhlí.
V roce 1999 bylo město napadnuto během Operace Spojenecká síla letouny NATO celkem šestkrát.
Mapa - Aleksinac (Opština Aleksinac)
Mapa
Státní území - Srbsko
Srbská vlajka |
Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území. Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou, která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu. V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RSD | Srbský dinár (Serbian dinar) | дин or din. | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |